Archeologické zápisníčky

Již více jak devět let systematicky provádí Archaia Brno, o.p.s. a dříve též Archaia Jih, o.p.s. archeologický výzkum. Ty nejzajímavější postřehy zde uvádíme. Postupem času chceme zpracovat archeologické zprávy a postupně je sem umisťovat.

 

Je to takové zřícené hrad a taky se tady hrabkají archeologové (Kestřany 2015)

středa 26. 8. 2015 – David Merta

Ve druhém srpnovém týdnu se uskutečnila devátá výzkumná kampaň na Horní tvrzi v Kestřanech. Plocha výzkumu byla neveliká, ale jak konstatoval kolega Václav, za málo peněz hodně muziky. Zkoumali jsme prostor při východní věži, v místech, kde bude třeba sanovat spojovací chodbu ze sklepů pod východním křídlem do podvěží. A také by tam někde v budoucnu měl vést výkop pro vodu ze studny. Plocha výzkumu plynule navazovala na výzkum loňský, který vyplňoval prostor mezi „purkrabstvím“ a východním úsekem hradby. Podařilo se zde dovysvětlit některá vloni nakousnutá zjištění. K novým pak patřilo především to, že zmíněná spojovací chodba byla primárně vstupní šíjí směřující z nádvoří do sklepa věže. Chodbou se šíje stala až ve chvíli, kdy bylo vystavěno východní renesanční křídlo a došlo k propojení nových sklepů se sklepem pod věží. Kamenná konstrukce schodů byla odstraněna, šíje byla přezděna a zaklenuta valenou kamennou klenbou. Její zaklenutí bylo provedeno stejně jako zaklenutí sklepa pod hranolovou věží. Na jižní zeď šíje navazuje na hlínu vyzděná, pěkně lícovaná zeď, o jejímž smyslu zatím nemáme potuchy. Před věží byl zachycen mělký výkop vyplněný štěrkem, který zřejmě sloužil jako děšťový chodníček. Zmíněná vstupní šíje poukazuje na to, že každý ze sklepů, který se na tvrzi, až do renesanční přestavby ve 30. letech 16. století, nacházel, měl svůj vlastní, poměrně rozměrný vstup z nádvoří. V příštím roce by měl výzkum plynule pokračovat navazující plochou z jihu, takže uvidíme, čím nás Horní tvrz ještě překvapí v těchto místech. V každé z výzkumných sezón se totiž objevily pozůstatky nějaké torzální architektury, které pomáhají dokreslit stavební vývoj objektu, a to především v době před renesanční přestavbou. Mimo jiné výzkum Horní tvrze, jejíž stavební vývoj byl v podstatě uspokojivě a jasně vysvětlen již před třiceti lety, jaksi ukazuje, že bádání na většině objektů podobného typu, a to především na těch, které jsou výrazně nebo zcela archeologizovány, je velmi diskutabilní. Dvě, tři sondy a několik střepů může být, a zjevně většinou je, jen velmi povrchní informací k dějinám toho kterého hradu nebo tvrze (ono to většinou jen tak nějak doplňuje známé informace z kusých historických pramenů…). Ještě větší rozpaky pak třeba může budit rekonstrukce a snaha o typologické zařazení těchto archeologizovaných staveb.

 

Osmá sezóna na Horní tvrzi v Kestřanech

pondělí 4. 8. 2014 – David Merza – Václav Kolařík

Letošní prázdniny byly mimo jiné pro naši společnost ve znamení osmé sezóny záchranného archeologického výzkumu na Horní tvrzi v Kestřanech. Výzkum doprovázel hledání nejpříhodnější cesty pro vodovod ze studny v severovýchodním koutě tvrze. Také byl upravován terén za tzv. purkrabstvím, kde se práce zastavily na úrovni raněnovověkých planýrek. Většina aktivit pak směřovala do prostoru mezi purkrabstvím a východní věží. Takřka ihned pod povrchem se zde nachází relikty nejrůznějšího základového zdiva patřící parazitní zástavbě z přelomu 19. a 20. století (stavby dokládají dobové fotografie). V rámci hledání místa pro vodovodní šachtu byla revizně otevřena sonda, kterou východně purkrabství před osmi lety položili kolegové z pražské Archai. Odkryta tak byla studna, o níž dnes takřka jednoznačně můžeme tvrdit, že patří k nejstaršímu horizontu konstrukcí v areálu tvrze. Teoreticky je starší než purkrabství. Dalším kamínkem do stavební mozaiky patří základy pilíře, který náleží stejné stavební fázi jako vloni zkoumaná a odkrytá vstupní šíje do východního sklepa purkrabství. Ukazuje se, že Michal Rykl měl pravdu, když do těchto míst situoval spojovací lodžii, která měla vést (a také vedla) z patra purkrabství do velké východní věže (tuto hypotézu stanovil ještě před výzkumem zmíněné vstupní šíje). Je to pěkným důkazem toho, že zkušenosti a správně používaná „selská“ logika má ve většině případů své opodstatnění. Také je jasné, že kestřanská Horní tvrz zdaleka nevydala své poslední tajemství. A to jsme si před sedmi lety mysleli, že tady už nic vyzkoumat snad ani nejde, jak archeologicky, tak stavebněhistoricky. Mysleli jsme, že když je tvrz poměrně hojně, zcela jistě nadprůměrně, uváděna v literatuře a je stále předmětem neutuchajícího zájmu badatelů, tak že musí být ve všem jasno. Jak už to bývá, není. Zajímavá představa (ryze teoretická) se pak vkrádá, když srovnáme zájem badatelů o tento relativně malý areál a prezentované výsledky bádání, toto pak budeme konfrontovat s archeologickými i stavebními poznatky za posledních deset let (takřka vše je jinak, především pro nejstarší období) a výsledek porovnáme s jakýmkoliv vyzkoumaným a publikovaným hradem…Obávám se, že právě o nejstarších dějinách onoho kterého hradu toho budeme vědět zatraceně málo (vymyká se asi Vízmburk a Rokštejn). Samozřejmě jde o to, že nelze předpokládat, že by bylo možné v rámci nějakého záchranného výzkumu zkoumat celý hrad. Jde spíš o to, že je potřeba klást důraz na systematickou dokumentaci jakýchkoliv prací (zemních i stavebních), které se na té které stavbě víceméně neustále dějí (nemyslím úplné zříceniny). A také je jasné, že takovýmto způsobem nelze obsáhnout všechny naše hrady, hrádky a tvrze. Ale sem tam by se to (to = záchranný archeologický výzkum souběžně se stavební dokumentací, alias Bauforschung, podpovrchový stavebněhistorický průzkum atd.) realizovat dalo.

 

 

Kestřany a absolutní data

16. 9. 2013 – David Merta-Václav Kolařík

Letošní rok přinesl další vcelku přelomová zjištění týkající se stavebního vývoje Horní tvrze v Kestřanech. Mimo již na tomto místě prezentované, archeologicky zkoumané vstupní šíje do purkrabství se podařilo získat absolutní data týkající se jihozápadní věže. Vědělo se o dvojici zhlaví trámu podlahy druhého patra, které se však doposud datovat nepodařilo. Přede dvěma roky byly odkryty pozůstatky trámů podlahy patra. Ani ty datovány nebyly. Vše se podařilo až letos díky Tomáši Kynclovi. A data na první pohled překvapivá se ukazují jako velmi logická a zapadající do mozaiky stavebního vývoje tvrze. Zároveň se nám z mlhy staletí vynořil pěkný uzavřený stavební horizont. Věž tvrze je ve starší literatuře datována do 14. století spolu s hradbou a válcovou věžičkou v severovýchodním nároží (EČT 2000, 288). Dobroslav Líbal a podobně i František Kašička výstavbu kladou do předhusitského období (Líbal 2001; Kašička 1987, 332). Jiří Kuthan bez udání důvodů považuje opevnění za pozdně gotické (Kuthan 1975, 116). A dendrochronologie mu dala v podstatě za pravdu, když výstavbu položila do šedesátých let 15. století. V současnosti máme k dispozici trojici dat – 1451/52 (zhlaví trámu stropu patra), 1448/49 (pochva závory vstupu do patra) a 1448-65 (zhlaví trámu stropu původně plochostropého přízemí). Můžeme předpokládat, že s výstavbou věže a hradby vznikla i věž východní (sýpka) a trojdílný palác při jižní straně nádvoří, jehož relikt byl odkryt taktéž přede dvěma roky. Přestavováno bylo i purkrabství, pozůstatkem čehož je přinejmenším shora zmíněná vstupní šíje. Prozatím se pro toto období nepodařilo lokalizovat bránu. Je pravděpodobné, že se nacházela v místech brány současné, tedy mezi palácem a věží. Tato pozorování doplňují i stavebněhistorické skutečnosti (konzultace s Michalem Ryklem). Máme tak před sebou nevelkou šlechtickou fortifikaci reprezentující poslední záchvěvy středověkého ducha, která vznikla v době bezvládí po husitských válkách. Lze předpokládat, že svému majiteli sloužila i v dobách mírových a klidných jako jakýsi „lusthaus“. Stejnou dobu vzniku pak lze přisuzovat i tvrzi dolní. Jak je vidno, kestřanské tvrze v sobě nesou ještě množství zajímavých informací, které se čas od času vynoří na světlo boží. Předpokládáme, že informační to v podobě archeologických i stavebněhistorických pramenů bude nadále pokračovat.

Literatura:
Encyklopedie českých tvrzí II. díl K-R, 2000; Kašička, F. 1987: Soubor tří feudálních sídel a dvorce v Kestřanech u Písku. AH 12/87, 331-343; Kuthan, J. 1975: Gotická architektura v jižních Čechách. Zakladatelské dílo Přemysla Otakara II., Líbal, D. 2001: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek.

 

Kestřany kolem roku 1465

Kestřany Horní tvrz 2013

6. 8. 2013 – David Merta

Letošní archeologická kampaň v Kestřanech byla z naší strany již sedmá v řadě (od roku 2007). Aktuálním úkolem byl výzkum doprovázející pokračování liniového výkopu pro vodovod. Ten byl v minulém roce vykopán v prostoru východně tzv. starého purkrabství. Nyní měla být vybudována jeho část před jižním průčelím purkrabství a následně přes nádvoří k šachtě u brány. Chtěli jsme výkopu využít především k ověření stratigrafických vztahů konstrukcí purkrabství k okolním archeologickým terénům. Takto získané informace jsme pokládali za velmi důležité. Při diskusi vedené v minulých letech byly totiž na základě nově učiněných pozorování vysloveny pochybnosti, zda bylo purkrabství opravdu vystavěno v závěru 13. století, což předpokládá starší literatura (Durdík – Kašička – Nechvátal 1995; Hejna 1961; Encyklopedie českých tvrzí 2000, 288-290; Kašička – Lancinger – Líbal 1974; Kašička 1977, 81-91; Kašička 1978; Kašička 1987, 331-343; Líbal 2001; Menclová 1972). Jak už to tak bývá, vše dopadlo nakonec jinak. Nejdříve byla odkryta zeď navazující na JV nároží purkrabství (byla zachycena výzkumem již v roce 2006, Archaia Praha o.p.s.; Valkony 2006), vodovod měl vést při jejím jižním líci. Ve chvíli, kdy se výkop ve své trase dostal k jižnímu průčelí purkrabství, byla pod takřka ihned pod dlažbou zachycena rozsáhlejší zděná konstrukce. Z té se následně vyklubala vstupní šíje do východního sklepa pod purkrabstvím. Tento nález znamenal mírné přehodnocení výzkumných, respektive rekonstrukčních prací. V souvislosti s připravovanou obnovou vstupu do sklepů bylo rozhodnuto, že šíje bude vyklizena v celém zachovaném rozsahu. Konstrukce šíje je k purkrabství přistavěna na spáru, její vznik lze obecně přiřadit středověku. Zřejmě se jedná o stejný stavební horizont jakému náleží stavba odkrytá při severním průčelí renesančního paláce. Zánik vstupu dle sporých nálezů ze zásypu, který tvořila především asanovaná část nadzemních konstrukcí schodiště, náleží období kolem roku 1500. Je tedy pravděpodobné, že vstup zanikl při rozsáhlé renesanční přestavbě tvrze ve 30. letech 16. století. Vzhledem k dispozici vstupní šíje je víc než pravděpodobné, že byla součástí nějakého složitějšího komunikačního aparátu, který umožňoval spojení nejen do sklepů, ale i do patra purkrabství. Máte tak další dílek skládačky stavebních dějin Horní tvrze v Kestřanech. Uvidíme v dalších letech nakolik se podaří poskládat. A to jsme si mysleli, že tvrz již nemá čím překvapit.

A pořád má!

Literatura: Durdík, T. – Kašička, F. – Nechvátal, B. 1995: Hrady, hrádky a tvrze na Písecku, Písek; Hejna, A. 1961: České tvrze, Praha; Encyklopedie českých tvrzí, díl II. K-R, Praha 2000., 288-290; Kašička, F. – Lancinger, L. – Líbal, D. 1974: Staré Kestřany – Horní tvrz, rkp. SHP, SÚRPMO; Kašička, F.: Feudální sídla ve stavebně historickém průzkumu SÚRPMO (Hradenín, Popovice, Staré Kestřany), AH 2/1977, Brno, 81-91; Kašička, F. 1978: Horní tvrz v Kestřanech – příspěvek ke stavební podobě jihočeské tvrze, Památky a příroda 1/1978; Kašička, F. 1987: Soubor tří feudálních sídel a dvorce v Kestřanech u Písku, AH 12/1987, Brno, 331-343; Líbal, D. 2001: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha; Menclová, D. 1972: České hrady 1, Praha; Valkony, J. 2006: Kestřany – Horní tvrz, zpráva o provedení archeologického výzkumu. Praha.

Zobrazit celý článek i s fotodokumentací: Odkaz zde

Ukončení sezóny v Kestřanech – Horní tvrzi

15. 10. 2010 – David Merta, Archaia BrnoKomisí, která se uskutečnila v úterý 12. října, byla završena letošní archeologická sezóna na Horní tvrzi v Kestřanech. Jak již bylo na tomto místě referováno (22. července, 31. srpna a 2. září), „teprve“ letošní výzkum přinesl zásadní a zlomové informace týkající se nejstarší stavební historie tvrze (naše společnost zde prováděla letos výzkum již čtvrtým rokem). Doposud za nejstarší stavbu považované purkrabství se tak rázem stává až třetí stavební fází (pro období vrcholného středověku tak dnes máme čtyři základní a zásadní stavební horizonty)… Tvrz v Kestřanech tedy je úhelným kamenem pro studium počátků šlechtických sídel (byla tak brána samozřejmě i dříve, pouze v trošku jiném světle). Je zde totiž zastoupen celý evoluční vývoj tohoto druhu stavby. V podobném duchu jsme referovali i na letošní Archeologii historice v Brtnici. Velmi důležitý je zde komplexní přístup k lokalitě – archeologie ruku v ruce s dokumentací stavby. Pouze takovýto přístup, který se snažíme uplatňovat i na dalších obdobných středověkých i novověkých lokalitách, přináší uspokojivé výsledky (a také vědět, co tam děláme). V tomto případě je velkým štěstím i to, že se o tvrz zajímá v poslední době Michal Rykl, takže je zde dosaženo i dělné diskuse, mnohdy tolik potřebné a mnohdy naopak nevedené… Takže předpokládané výzkumy kestřanské Horní tvrze v budoucích letech budou dalším nezbytným doplněním znalostí, indicií a pramenů, které se podařilo doposud shromáždit. Zda přinesou další překvapivá zjištění, to si budeme muset počkat.


Zobrazit celý článek i s fotodokumentací: Odkaz zde

Nádvoří horní tvrze v Kestřanech

2. 9. 2010 – Miroslav Dejmal – Hynek Zbranek, Archaia Brno
Posledních čtrnáct dní v srpnu jsme věnovali svou pozornost nádvoří horní tvrze v Kestřanech. Výzkum měl dva cíle. Začištění a zdokumentování nejmladší dlažby nádvoří a otevření tří sond, ve kterých jsme ověřovali vztahy stávajících a nově objevených konstrukcí a dochování archeologických terénů. Prvá sonda v jihozápadním rohu nádvoří zachytila interiér dosud neznámé stavby, která byla přistavěna do rohu nádvoří. V této sondě byl zdokumentován postupný nárůst terénů během 14. a 15 století. Podařilo se doložit i jeden požárový horizont a několik úrovní podlah stavby. Ani v hloubce dvou metrů nebylo dosaženo podloží. Další sonda ověřovala konstrukci vstupu do sklepení pod jižním palácem. Zde krom samotné konstrukce vstupu jsme zachytili starší stavbu jejíž jeden rozměr byl 5 metrů. Stavba byla omítnutá kvalitní hlazenou omítkou a zanikla někdy na přelomu 14. a 15. století. Konstrukce pokračuje dál do prostoru nádvoří. Třetí sonda se nachází uprostřed nádvoří na místě, kde nebyla dochovaná dlažba a byla rozšířena vybráním recentní kanalizace, zde se podařilo zachytit základové zdivo budovy lehčí konstrukce (stavěné na hlínu). Krom jednoho rohu se nepodařilo zjistit rozměr stavby . Zásyp interiéru pochází z 15. století. I přes omezený rozsah sondáže se ukazuje, že nádvoří skrývá dosud neznámé konstrukce, které náležejí starším fázím tvrze. S pokračující rekonstrukcí tvrze snad dojde k dalšímu upřesnění námi zachycených staveb a snad i objevu dalších.

Zobrazit celý článek i s fotodokumentací: Odkaz zde

Autentičnost a výpovědní hodnota

31. 8. 2010 – David Merta, Archaia Brno
Kestřanské tvrze jsou již pátým rokem vcelku úspěšně rekonstruovány. Tato skutečnost nabízí zajímavé možnosti při sledování dějů z pohledu toho, čemu se obecně říká památková péče. Každá tvrz má jiného majitele, každý majitel má jiné finanční možnosti, částečně i filozofii (což není překvapující). Dolní tvrz je již napohled opravena, chybějící části doplněny (brána), obnoveny střechy, osazena okna, částečně prohlouben příkop, chystá se zobytnění podkroví jižního paláce. Tvrz je nesrovnatelně menší, vše šlo rychleji a lehčeji. Horní tvrz, ke které si majitelé přibrali i zámek a hospodářský dvůr, se vzpamatovává viditelně pomaleji. Tvrz je z pohledu stavební historie i mnohem bohatší a zjevně i „zajímavější“. Na obou objektech je velmi podnětné sledovat tzv. autenticitu, které se opravy snaží dosáhnout. Nejde teď o to, která z tvrzí vypadá lépe. Jde o výpovědní hodnotu, kterou si podrží i do budoucna. Notoricky známé je přece to, že s každou sebemenší a sebelépe z památkového, respektive stavebněhistorického hlediska provedenou opravou se ztrácí v „nějaké“ míře výpovědní hodnota stavby. Nejlépe na tom z tohoto pohledu je pouze udržovaná, ale neopravovaná (nebo jen v nejnutnější míře) památka. Ale jak víme, co nefunguje (= není obývané, či jinak stabilně využívané), je v podstatě k ničemu a nikdo se moc nestará. A navíc jednou za čas pak přicházející opravy jsou vesměs mnohem drastičtější než ty „malé“ průběžné (příkladem nám může být zoufalá oprava ze sedmdesátých let minulého století, která sice zachránila stavby jako celky, ale zcela nenávratně zničila některé aspekty týkající jejich výpovědní stavebněhistorické hodnoty). Takže teď před sebou máme dvě tvrze, jejichž majitelé se snaží o totéž (pokud vím, s institucemi zabývajícími se památkovou péčí jsou oba majitelé v poměrně čilém kontaktu): co nejcitlivěji stavby opravit a nějak smysluplně využívat, aby se dobudoucna uživily. Uvidíme, komu se lépe podaří udržet autenticitu na úkor funkčních požadavků a která tvrz bude mít zajímavější výpovědní hodnotu…

Zobrazit celý článek i s fotodokumentací: Odkaz zde

Horní tvrz v Kestřanech v sezoně 2010

22. 7. 2010 – David Merta – Václav kolařík, Archaia Brno
Postupně probíhající rekonstrukční a udržovací práce na Horní tvrzi v Kestřanech vydávají další vcelku pozoruhodné informace. Letos zatím převážně v souvislosti se snižováním nádvoří na úroveň nejmladší kamenné dlažby, která svou funkci plnila až do druhé třetiny minulého století. V jihozápadním koutě nádvoří se podařilo odkrýt zdivo staršího paláce, respektive jeho dvou částí i s terakotovou podlahou. Třetí část stavby orientované V-Z se stala základem východního křídla renesančního paláce. Při jižním paláci se pak podařilo odkrýt několik (zřejmě 3) stavebních fází vstupní šíje do sklepů. Ač to již vypadalo, že základní stavební fáze tvrze jsou objasněny a obecně známé, zřejmě tomu tak není. Další možné stavby, respektive jejich relikty se zřejmě skrývají jak ve vlastních konstrukcích stojících staveb (většinu jich naposledy identifikoval ve svém velmi zevrubném a z funkčního hlediska jednotlivých částí naprosto jedinečném průzkumu Michal Rykl), tak i pod dlažbami nádvoří. Dláždění se prozatím podařilo rozpoznat tři úrovně… Vzhledem k tomu, že zůstanou zachovány, nezbývá než se po starších stavbách porozhlédnout s využitím nedestruktivních metod.


Zobrazit celý článek i s fotodokumentací: Odkaz zde

Kestřanské tvrze v roce 2008

11. 8. 2008 – David Merta, Archaia Brno
Letos pokračuje druhým rokem záchranný archeologický výzkum na kestřanských tvrzích. V rámci rekonstrukce takřka všech tvrzí (mají být tři) a hospodářských stavení i zámku se pořád něco drobného děje. Zatím hlavní objem prací souvisí s rekognoskací archeologických terénů, aby následné výkopy pro inženýrské sítě a statiku narušily v co nejmenším rozsahu oku skryté historické konstrukce. Jak už to tak bývá, přibylo otázek, něco se snad více objasnilo. Asi víme, co bylo onou třetí tvrzí… Sondy jsou položeny u barokního mostu Horní tvrze (kvůli statice), východně zámku a v bývalé hospodářské budově, která byla později vkomponována do zámku. Ač se stavba zřítila až v 90. letech minulého století, moc se toho o ní neví. Jak už to tak bývá její destrukce právě pomohla odhalit její starší stavební historii, což by jinak nebylo možné zjistit… I v renesanční sladovně je sonda pro ověření stratigrafie. Prokázala, že stavba je celá postavena zgruntu, kromě části západní stěny. Takže krůček po krůčku a za pár let budeme moudřejší!


Zobrazit celý článek i s fotodokumentací: Odkaz zde

Tvrz v jihočeských Kestřanech …

24. 1. 2007 – Archaia Brno
18. ledna jsme navštívili Kestřany. Horní tvrz, Dolní tvrz, zámek… Tento ojedinělý architektonický komplex představuje ve zkratce vývoj vesnického šlechtického sídla. Měli jsme možnost prohlédnout si podrobně Horní tvrz a zámek.. Díky tomu, že přinejmenším od roku 1918 se o stavby nikdo zodpovědně nestaral, je jejich stav tomu přiměřený a umožňuje pozorovat stavební detaily, které by jinak vidět nebyly (pozůstatky topenišť, prevétů, nejrůznějších okenních a dveřních otvorů, podlah etc.). Velmi zajímavé je jádro Horní tvrze, které představuje původně solitérní stavba-věž, z níž se dochoval suterén a zvýšené, křížovou klenbou zaklenuté přízemí. Jeho vznik je kladen do 60. až 90. let 13. století. Z tohoto pohledu je asi nejzajímavější použití terakotových tvarovek-žeber k zaklenutí. Z pohledu badatelů zabývajících se měšťanskou architekturou se pak nabízí srovnání s měšťanským domem, který je v mnoha ohledech ne zcela nepodobný. Je zřejmé, že tyto stavby ještě mnohé napoví jak k vlastnímu stavebnímu vývoji tak k architektuře středověku a novověku. A s ohledem na zámek i baroka.


Zobrazit celý článek i s fotodokumentací: Odkaz zde

Kestřany Horní a Dolní tvrz

Září 2006, Archaia Jih
Záchranný archeologický výzkum v areálu tzv. Horní tvrze v Kestřanech byl vyvolán změnou vlastnických vztahů a záměrem nových majitelů provést postupnou rekonstrukci objektu. Vlastní archeologický výzkum se uskutečnil v období červen – září 2006 na základě smlouvy mezi NPÚ pracoviště České Budějovice a společností Archaia Praha o.p.s. a byl financován z fondu PPZAV.
V areálu tvrze byly provedeny 2 sondy. Oproti původním předpokladům se prokázala mnohem větší mocnost historického nadloží. Zdá se, že část materiálu z vodního příkopu mohla být postupně navážena do prostoru tvrze a tím bylo docíleno relativního převýšení nad okolním terénem. Geologického podloží nebylo v obou sondách dosaženo ani pedologickým vrtákem v hloubce kolem 350 cm.
V sondě 1 nalezená ze široká 120 cm, respektující budovu tzv. purkrabství, mohla vymezovat areál tvrze v nejstarším období. Relativnímu stáří zdi napovídá absence základového vkopu v přiléhajících vrstvách, z níž pochází četný soubor keramiky datovaný do 14.stol., spíše do jeho druhé poloviny. Základové spáry této zdi se nepodařilo dosáhnout ani v hloubce 250 cm. V těsné blízkosti zdi byla nalezena středověká studna, resp. její výseč. Rekonstrukce rádiu studny naznačuje, že studna a zeď nejsou v superpozici a že její vnitřní průměr přesahoval 2m.


Stejně jako v Horní tvrzi byl archeologický výzkum vyvolán změnou vlastnických vztahů a snahou nového majitele provést zasíťování objektu a začít postupnou rekonstrukci. archeologický výzkum se uskutečnil v období červen – listopad 2006 na základě smlouvy mezi NPÚ pracoviště České Budějovice a společností Archaia Praha o.p.s. a byl financován z fondu PPZAV. Celkem bylo v areálu tvrze provedeno 7 sond, z čehož ve třech případech se jednalo o liniové výkopy. Díky rozsáhlé sondáži byly získány podrobné informace o geologickém podloží, které se zde pohybuje v rozmezí mezi 170-310 cm. Středověké situace v areálu tvrze byly patrně z velké části odtěženy, čemuž napovídá současná úroveň prahů u vstupních portálů.
Cenným nálezem je zeď vodního příkopu v prostoru mezi Dolní tvrzí a jižně položeným hospodářským stavením. Vodní příkop dosahoval maximální hloubky 300 cm u paty zdiva tvrze a u nalezené zdi měl hloubku okolo 1 m. Významným zjištěním bylo, že zeď příkopu je zahloubena do staršího souvrství ze 14. století, které pravděpodobně souvisí s třetí, zaniklou kestřanskou tvrzí.

Zobrazit celý článek: Odkaz zde

Foto: Archaia Praha